sběrač (*sbírač Šaf.), -e m. (živ.) (sběračka I, -y ž.) kdo se zaměstnává sbíráním: s. vajec; s-i tenisových míčků; s. lesních plodin, léčivých bylin, surovin; s-ka klásků; zř. s. mincí (Opol.) sběratel; voj. s. raněných kdo odnáší raněné z bojiště; — sběrač, -e m. (neživ.) sběrací zařízení; tech. nádoba k shromažďování plynů, kapalin aj, před vypuštěním n. dalším zpracováním, sborník 3: s. páry, vody, strusky; s. kouře; s. výfuku; vod. stoka, kt. odvádí odpadní vodu z uličních stok; elektr. zařízení, kt. udržuje vodivé spojení s přívodním vedením, kolektor (proudu): trolejový, smyčkový s.; pantografový s. pantograf; s. lokomotivy; s. jeřábu; zeměd. sběrací stroj n. ústrojí: s. chrástu, brambor; → zdrob. sběráček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)