scestný příd. uchylující se od správné cesty; nesprávný, úchylný, bludný 6, 1, 3: s. krok; – s-é zásady, názory, teorie; s-é učení; s-á myšlenka; s-é tendence; – s-é individuum (Pujm.); vést s-é řeči (Maj.); → přísl. scestně: s. blábolit; s. se vyvíjet; s. se chovat; s. něco léčit; → podst. scestnost, -i ž.: s. názorů; vědecká s.; považujeme vydání toho svazečku (básní) za s. (Ner.) omyl, chybu