sečísti, řidč. sčísti dok. (1. j. sečtu, rozk. sečti, sečtěte, min. sečetl, řidč. sčetl, sečtla, sečetla, řidč. sčetla, trp. sečten) 1. (co) vypočítat, zjistit souhrnný počet něčeho: s. několik čísel; s. hvězdy; dny jeho života jsou sečteny blíží se jeho smrt; kniž. s. všechny skutečnosti (Vrba) uvážit je vcelku 2. zast. kniž. (co z čeho) vyčíst, seznat: sečetl (přání) z výrazuplné tváře (Bozd.) postřehl †3. (co na koho) svést, svalit: to mohli s. na vojáky (Wint.)