sečkati (†sčekati Sab.) dok. poněk. kniž. (~; koho, co) strávit něj. čas čekáním na někoho, něco; počkat 1, vyčkat: sečkej na mne chvilku; neos. sečkalo se do matčina návratu ○ předp. po-; — †sčekati se dok. sejít se (ke schůzce, ke shromáždění ap.): kde se mají s. k milostnému objetí (Wint.); hotovili se k bitvě, ani se všichni nesčekavše (Tomek)