sešit, -u m. (6. j. -ě, řidč. -u) 1. svazek, složka papírů sešité ve hřbetu a opatřené obálkou: školní s.; notový s.; psát do s-u 2. brožovaná tištěná publikace menšího rozsahu, zprav. jako část většího díla vydávaného postupně; číslo 2: "Bídníci" Victora Huga vycházeli po sešitech; ukázkový s. nového slovníku; → zdrob. sešitek, -tku m. (6. mn. -tcích): poznámkový s.; – řidč. po s-tcích vydávati překlady poesie (Ner.); příd. sešitkový řidč.: s-á úprava; – zř. s-é vydání (Čech) po sešitcích