sedadlo, -a s. (6. j. -e, 2. mn. -del) 1. zařízení určené k sezení: s. v automobilu, v železničním voze; s. v divadle 2. vodorovná plocha, na niž se přímo sedá: měkké s. křesla; → zdrob. sedátko v. t., sedadélko, -a s. (6. mn. -ách)