sedimentace [-dy-], -e ž. (z lat.) odb. klesání a hromadění tuhých částic v kapalině n. plynu (vzduchu), způsobované jejich růz. specifickou váhou a užívané k oddělování, roztřiďování, čištění ap.; usazování; med. s. krve klesání a vrstvení krvinek v plazmě, užívané k diagnostickým účelům; normální, zvýšená s.; tech. s. papíroviny, nečistot v odpadních vodách; geol. pochod, při kt. se usazují na souši n. na dně vod součásti organického n. neorganického původu; mechanická s. větrem, vodou, ledem ap.; chemická s. vylučováním n. srážením z vodného n. vzdušného prostředí; sedimentační příd.: tech. s. jímka, nádrž usazovací; geol. s. pochod, pánev