segment, -u m. (6. j. -u) (z lat.) kniž. a odb. 1. část, úsek kruhu: roztomilý s. přivřených řas (V. Mrš.); přen. s. našeho myšlenkového okruhu; tech. součást mající tvar kruhové úseče 2. část, úsek něčeho vůbec: anat. plicní, jaterní, míšní s.; biol. opakovaná část stavby těla: s-y červů, členovců; svalové s-y embrya; bot. s-y buňky vzniklé dělením buněk na růstovém vrcholu rostlinných orgánů; jaz. jistý úsek jaz. proudu (např. morfém, foném ap.); — segmentový příd.: archit. s. oblouk ve tvaru segmentu; tech. s-é ložisko rozdělené v segmenty