sejmouti, poněk. zast. sníti dok. (1. j. sejmu, rozk. sejmi, sejměte min. sňal i sejmul, trp. sňat i sejmut, podst. snětí i sejmutí, přech. min. sňav i sejmuv) 1. poněk. kniž. (co odkud; co komu; ~) dát pryč, vzít, odstranit něco umístěného, připevněného na něčem, někom; sundat: sňal pušku s ramene; sňali mi obvaz s ruky; s. obraz se zdi; s. si závoj; kniž. vězni byla sňata pouta; s. (si) masku, přen. zanechat přetvářky; s. (někomu) břemeno, přen. zbavit ho těžkostí; zamíchal karty, sejmul a první kartu obrátil vzal svrchní vrstvu karet; ♦ s. (čast. strhnout) někomu bělmo z očí ukázat pravý stav věci; potrav. s. sádlo, kůži, maso s kosti odříznout; odb. s. oko (při pletení) dát z jednoho drátu na druhý neupletené: výtv. s. posmrtnou masku pořídit odlitek tváře zesnulého 2. kniž. (co z koho) zbavit, zprostit (koho, 4. p., čeho): s. z někoho odpovědnost, starosti, povinnosti: byla z něho sňata vina, hanba, potupa, obvinění; — †sníti se dok. uzavřít sňatek, vzít se: zákonové dovolovali s. se bratru se sestrou (Čel.); — ned. snímati