selhati dok. (1. j. -lžu, rozk. -lži, min. -lhal, trp. -lhán, podst. -lhání) 1. přestat fungovat v případě potřeby; zklamat (v očekávání): brzda selhala; rána (z pušky) selhala; selhaly mu nervy; leknutím jí selhal hlas; – všechny naděje selhaly nesplnily se, neuskutečnily se; záměry selhaly nezdařily se; neos. snažil se, ale selhalo mu 2. řidč. a nář. říci lež, zalhat (Něm., Mrš. aj.)