semiš, -e m. (z orient.) kůže n. její napodobenina s jemně drsným povrchem: kabelka, střevíce ze s-e; kožel. chromitá useň vybarvená a obroušená na rubu, užívaná na obuv, oděv a galanterii; velur; semišový příd.: s-é rukavice; — srov. též zámiš