separace, -e ž. (z lat.) 1. oddělování, oddělení, odlučování, odloučení, izolace 1, separování; řidč. poněk. zast. odluka 1, rozluka (církve od státu ap.) (Mach.); odb. oddělení, oddělování jednotlivostí od sebe n. části, částí od celku: hut. magnetická s. rud; (v papírenství) s. vody z buničiny 2. oddělená místnost určená zvl. k osamocení věznů; izolace 2: s. se plnily zatčenými; s. pro nakažlivě nemocné, — separační příd.