servati dok. (1. j. -rvu, rozk. -rvi, -rvěte, -rvete, min. -rval, trp. -rván) 1. (co) násilně, prudce uchopit a strhnout (s povrchu): s. si pouta s rukou; větrem servané listí 2. řidč. též zervati poněk. zast. (co) rvaním poškodit; rozedrat, rozervat, rozdrásat: (vichr) strhl plachtu a ji serval v cár (Vrchl.); granátem zervou mi břich (Šrám.); obličej servaný neštovicemi (R. Svob.); přen. lidé servaní prací (E. Řez.) vyčerpaní; novina zervala mi srdce (Čap.-Ch.); z. právo v kusy (Krásn.) †3. též zervati (koho, 4. p.) zbít, ztlouci: já se bál, aby mne nezervali (Wint.); — servati se dok. ob. expr. (~; s kým; oč) utkat se ve rvačce; porvat se, poprat se, seprat se: s. se do krve; servali se (spolu) o míč; přen. expr. s. se pro správnou linii (Zápot.) svést spor; s. se s obtížemi vynasnažit se je přemoci