sesednouti (†ssednouti Pal. aj.) dok. (min. -dl, podst. -dnutí, přech. min. -sednuv, zast. -sed) (odkud; ~) sestoupit z místa, kde se sedělo; sestoupit, slézt: s. s koně; s. s n. z vozu; voj. s.! povel k výstupu z aut; — sesednouti se (†sesednouti) dok. 1. usednout (blízko) k sobě, jeden k druhému; usednout blíže k sobě, na menší prostor: s. se kolem stolu k večeři; sesedli se do jednoho kupé; sesedli všichni do kolečka (Něm.); páni sesedli v radu (Wint.) zasedli; – sesedli se, aby hostu uvolnili místo 2. vlastní tíhou se snížit, poklesnout: půda se po deštích sesedla; hráz se sesedla; — ned. sesedati, s. se, sesedávati, s. se; — v. též sednouti, s. se