sestava, -y ž. celek účelně uspořádaný (z něj. částí); sestavení, seskupení, skupina; způsob uspořádání něj. celku (tvořeného částmi); složení: s. barev; s. koleček a pák; s-y tance; – s. delegace; mužstvo nastoupilo v obvyklé s-ě; vhodná s. jídelního lístku; těl. několik cvičebních prvků (tvarů) seřazených do jednoho celku: cvičební s-y; volná, povinná s.; s. na kruzích, na hrazdě ap.; voj. uspořádání sil a prostředků k urč. účelu: s. pochodová, bojová, obranná aj.; → expr. zdrob. sestavička, -y ž.