sestaviti (3. mn. -í, rozk. -stav, min. -vil, trp. -ven, podst. -vení) (†sestavěti, 3. mn. -ějí, rozk. -stavěj, -stav, min. -věl, trp. -věn, podst. -vění Klicp.) dok. 1. (co, koho) vhodným umístěním n. uspořádáním jednotlivostí n. určením jednotlivců vytvořit (něj. celek): s. strojek; s. kostru vymřelého živočicha; s. rozvrh; s. abecední seznam; s. kandidátní listinu; s. sborník; sestavení plánu; pracně sestavené věty; s. petici složit, sepsat, nastylizovat; s. si kapelu; s. deputaci; s. vládu utvořit; mat. s. rovnici; žel. s. vlak spojit vozy v soupravu 2. řidč. (co, koho do čeho, več) vhodně navzájem umístit (jednotlivosti n. jednotlivce), aby vznikl něj. uspořádaný celek; seřadit: stoly sestavené do čtverce; s. děti na pódiu do půlkruhu; — sestaviti se (†sestavěti se Klicp.) dok. 1. poněk. zast. vhodně se postavit do něj. uspořádaného celku; seřadit se: mušketýři sestavili se před vězením; sestavili se (zpěváci) v kruh (Čech) †2. vytvořit se (jako celek) z jednotlivců; seřadit se; ustavit se: s průvodem k odchodu se sestavivším (Svět.); – sestavil se výbor 30 osob (Pal.); — ned. sestavovati, s. se