setmíti se, setměti se, řidč. stmíti se (Vrchl. aj.) (*setmíti, *setměti R. Svob.) dok. (3. mn. -ějí) stát se temným; potemnět, ztemnět: den se setměl, nastala noc; koruny (borovic) se stměly (Vrba); zahrada setměla (R. Svob.); neos. počkáme, až se setmí až nastane tma, šero, až se zešeří; v pokoji se náhle setmělo; pracovat do setmění; — *setmíti, *setměti, *stměti, *stmíti (Slád.) dok. (co) učinit temným, tmavým: oblaky setměly slunce (Břez.)