sevříti dok. (1. j. -vřu, kniž. -vru, 3. mn. -vřou, kniž. -vrou, rozk. -vři, min. -vřel, trp. -vřen, přech. min. -vřev) 1. (co) spojit těsně k sobě, těsně přiblížit, stisknout dohromady; semknout 1: s. pevně rty, víčka; s. ruku v pěst 2. (co, koho) ze dvou stran n. dokola obepnout a stisknout; obemknout 1; (co, co čím) vůbec ze všech stran, kolem dokola těsně obklopit; obehnat 1, obemknout 2, obklíčit 1: s. hlavu v dlaních; s. hrdlo rukama; sevřela dítě do náručí objala; – skály sevřely řečiště; s. město hradbami 3. řidč. (co, koho) s nepřátelským úmyslem ze všech stran obklopit, uzavřít; obklíčit 2, oblehnout 1: s. neposlušné pány v jejich hradech (Šus.) 4. (koho, 4. p.) náhle postihnout; zachvátit, popadnout 3; (komu co) způsobit skličující, svíravý, stísněný pocit: sevřel ho pocit strachu; sevřela ji touha a stesk po domově; – strach sevřel jí na okamžik hrdlo; lítost jí sevřela srdce 5. kniž. (co do čeho, več) vtěsnat, vpravit, vložit, uzavřít: dějiny starého věku sevřel autor do tří svazků; dramatický děj je sevřen ve dva akty; — sevříti se I dok. 1. spojit se dohromady, těsně se k sobě přiblížit, přitisknout; semknout se: ruka se sevřela v pěst; kruh zvědavců se sevřel kolem; řady dělníků se těsněji sevřely 2. být zachvácen, stižen tísnivým pocitem: srdce se jí sevřelo lítostí; — ned. svírati, s. se