silueta (dř. ps. silhouetta [-lue-]), -y ž. (z fr.) 1. stínový obraz, kt. podává plošný, jednobarevný obrys předmětu, osoby; (dř.) vystřižená (černá) podobizna z profilu (nazv. podle fr. ministra Etienna de Silhouette): kreslil si s-y svých spolužáků; – černé stříhané s-y (Bass) 2. podoba viděná jen v obrysech: z mlhy vystupovala s. Hradčan; s-y chodců; s. vojáka s puškou 3. sport. olympijské s-y střelecká disciplína, při kt. se střílí do pohyblivého terče ve tvaru siluety člověka; expr. zdrob. siluetka, -y ž.: postavy (hry) jsou pouhými s-mi (Zeměd. nov.); siluetový (*siluetní Konr.) příd.: s-é portréty; přísl. siluetově (*siluetně Glaz.)