skandál, hovor. škandál, -u m. (6. j. -u, -e) (z řec.) veřejné pohoršení, veřejná ostuda: výjev se měnil ve s.; společenský, politický s.; hrozit někomu s-em; dělat s-y; to je š., takhle jednat!; š. se podívat (Mrš.) hanba; hotový š.!; zdrob. skandálek, hovor. škandálek, -lku m. (6. mn. -lcích)