skelný příd. k sklo 1. (též †skelní Čech, Nov.) řidč. vztahující se ke sklu: s-é tabulky skleněné; s-á huť sklářská; s. obchod se sklem; tech. s. laminát; zbož. s. papír, s-é plátno s naklíženou vrstvou skleněného prášku, užívané k obrušování 2. připomínající sklo: s. lesk sklovitý; s-é oči skelnaté; s. pohled; s-á rýže hlazená (potrav.); text. s. lesk vysoký lesk bavlněných přízí; anat. mok s. sklivec 3. odb. s. stav přechodný, kdy se látka strukturou podobá kapalině, pevností a křehkostí látce tuhé