skládka, -y ž. (2. mn. -dek) 1. skládání: pomoci při skládce uhlí; být při skládce žita 2. hromada složených, uskladněných věcí; něco složeného: navezená s. smetí; s. dlažebních kostek; odstranit skládku popela; přen. zmatená s. názorů snůška 3. místo, zprav. nekryté, na skládání n. uložení něj. věcí: s. smetí, škváry; skládky byly plné obilí skladiště; předjet před skládku; přen. Voráč, s. dobrého pití (Maj.); stav. s. cihel, výkopku; horn., hut. s. těživa: rudná s. 4. nář. peněžní sbírka (A. Mrš.)