skladiště, -ě s. (2. mn. -šť) 1. budova, místnost ap. k uskladnění zásob, zvl. zboží; sklad 1: s. materiálu; obilní, uhelné s.; kasárenské s.; příruční s.; přen. knihy jsou s. různých vědomostí; obch. odlehčovací, tranzitní s.; horn. důlní s. výbušin prostor pod zemí, kde se uskladňují výbušiny †2. obchodní středisko: Lvov byl hlavním kupeckým s-m mezi Černým a Baltickým mořem (Zap); → expr. zdrob. k 1 *skladišťátko, -a s. (Jirot.)