sklapnouti dok. (min. -pl, trp. -pnut) 1. (co) s klapnutím zavřít: s. knihu, kapesní nůž; s. sedadlo v kině, víko kufru; s. čelisti; s. podpatky s klapnutím srazit 2. s klapnutím se zavřít: kniha v jeho ruce sklapla; spoušť sklapla; past na myši sklapla; okénko v podatelně sklaplo; expr. ústa mu sklapla překvapením; přen. válka sklapne (Bass) skončí se; zř. je na sklapnutí (Šír) na umření 3. ob. expr. (komu) nepodařit se, selhat 1 (komu), zklamat (koho, 4. p.): naděje mu sklapla; radost mu sklapla; sklapla ti chuť (Tyl) přešla tě; neos. sklaplo mu byl zklamán ve svém očekávání 4. řidč. expr. prudce klesnout; spadnout: brada se zdvihala a sklapla zase na knoflík hole (Ner.); ♦ hřebínek mu sklapne zkrotne, přestane být pyšný 5. řidč. expr. (co) prudce ohnout, k sobě přiblížit: ryba sklapla jako nůž ocas k hlavě (Tomeč.)