skleník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. (též *skelník Hál.) zasklená stavba na pěstování květin a zeleniny: s-y v zahradnictvích; s. botanické zahrady; chladný s.; palmový s. pro tropické rostliny, vytápěný; vyrůstat jako ve s-u odtrženě od světa, od života; v nezdravé, zchoulostivující péči; žít jako ve s-u 2. zasklená skříň, kt. se zejm. dř. užívalo na úschovu (vzácnějšího) skleněného n. porcelánového nádobí: s-y s rodinným porcelánem; rodinné s-y; → zdrob. skleníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)