skleníkový příd. k skleník: s-á okna; s-á teplota; s-é rostliny; s-á květina, přen. (o člověku) choulostivá, křehká bytost; přen. s-é umění, s-á kultura odtržené od života, neživotné, nepřirozené; – s-é dveře; zool. mšice s-á; → přísl. skleníkově: s. vlhký vzduch jako ve skleníku (ve význ. 1); → podst. *skleníkovost, -i ž.: s. poesie (Šal.)