sklopiti dok. (3. mn. -í) (co) obrátit, otočit směrem dolů; ohnout 1, svěsit: s. stolek ve vlaku; s. sedadlo v kině; klobouk sklopený do čela; s. oči k zemi; s. zrak sklonit; – pes sklopil uši, ocas; geom. (při promítání) otočit kolem stopy o 90°: s. trojúhelník; vod. s. jez vyhradit jej otočením ke dnu; — sklopiti se dok. řidč. spustit se: víko skříně se nad ním těžce sklopilo (Zey.); — ned. sklápěti, s. se, sklopovati