skořápka (zast. ob. škořápka Havl., Něm., Jir., †skořepka Wint., †skořípka Čel.), -y ž. (2. mn. -pek) 1. tenký pevný vápenitý obal ptačího (a plazího) vejce: vaječná s.; prasklá s.; kuře se vyklubalo ze s-y; přen. expr. mladík, který chodí se zbytkem s-y na zadečku (Herrm.) nezkušený; to jsi měl, ty usmrkanče, ještě někde š-u (Zápot.) sotva ses narodil 2. tvrdý obal (kamenné oplodí) ořechů a oříšků: s-y vlašských ořechů; rozmáčknout s-u; vyloupnout jádro ze s-y; přen. shodit s-u sobectví; s., která kryje jeho jádro, je drsná (Klost.) zevnějšek, chování 3. poněk. zast. lastura; ulita: s. škeble; s. hlemýždě; žít jako hlemýžď ve s-ce (Krásn.) uzavřeně, doma; zalézt, uzavřít se do své s-y, přen. stát se nesdílným, nedůvěřivým; přen. s. nepřístupnosti (Č. Jeř.) 4. řidč. to, co připomíná (zprav. nepatrnou tloušťkou, lehkostí a prohnutým tvarem) skořápku (vejce n. ořechu), často lehký (n. chatrný) člun, povoz n. něco chatrného vůbec: stříbrná s. (hodinek) (Herrm.) plášť; ty s-y by se na moři potopily (Stroup.); lehké s-y domorodců; chodit v tenkých s-ách střevíčkách; poštovní s. (zř., Herb.) (o dostavníku); stará kamenná s. (Čech) (o domku); stav. skořepina 2 5. pomn. skořápky (dř.) druh hazardní hry, při kt. se hádá, pod kt. ze skořápek je něco ukryto; → zdrob. *skořápečka, -y ž.