skoupý příd. 1. (~; na co; *s čím; *čím) přepjatě šetrný, nerad, málo dávající ze svého majetku; vůbec poskytující něčeho velmi málo, skrovně; lakomý 1 (op. rozhazovačný, rozmařilý 1, hýřivý 1): s-á hospodyně; s. zazobanec; být s. na groš (Prav.); hospodář je s. s vínem (Herb.); – být s. na slovo (zř. slovem Jir.) málomluvný, nemluvný; být s. s chválou (Ner.); život s. na radosti; s-á půda (Maj.) málo úrodná; štěstí bylo s-é (Herb.); s-é prohlášení (Vach.) málo obsažné 2. nehojný, nečetný, nepatrný 3, skrovný 1: s-á slova; s-é údaje; s-é zprávy; s-é projevy lásky; úsměv s. (Ner.); → přísl. skoupě: s. odměřovat jídlo; s. odměňovat; s. vyměřený čas; – s. mluvit, odpovídat málo, stručně; s. osvětlené ulice; → podst. skoupost, -i ž.: nenasytná s.; – s. zpráv