skrytý příd. 1. umístěný, chráněný tak, že jej není vidět; tajný, utajený: s-é zákoutí; s-á vyhlídka; s. pozorovatel; zachytit s-ou kamerou 2. takový, kt. není zřejmý; utajený, utajovaný, tajný (op. zjevný): s-é zdroje, síly; vést s. boj (op. otevřený); s-é myšlenky nevyslovené; s-é přání; s. nepřítel; s-á infekce latentní (med.); zbož. s-é vady zjistitelné až při použití, ne při nákupu; řem. (v krejčovství) s. steh kt. není viditelný z líce ani z rubu; hud. s-é kvinty, oktávy vznikající souběžným postupem hlasů; úč. s-é rezervy vznikající v rozvahách nedoceněním (nižším oceněním) někt. aktiv a nadceněním (vyšším oceněním) někt. pasív (dluhů); často neodb., publ. odhalovat s-é rezervy (ve výrobě ap.) neuplatněné možnosti 3. řidč. kniž. takový, o kt. nemáme jasné představy, neznámý 1, tajemný: s. svět lákal nás (Sova); znát věci s-é (Vanč.); → přísl. k 1, 2 skrytě (*skryto): s. umístěný mikrofon; s. žít (Rais) v skrytu, v ústraní; – s. naslouchat potají, nepozorovaně, nenápadně; s. někoho milovat; s. někomu škodit; nemoc probíhá s.; s-o nevrtá červ choroby (Šmil.); → podst. skrytost v. t.; — v. též skrýti, s. se