skvost (†stkvost Zey.), -u m. (6. j. -u) kniž. 1. cenný předmět zhotovený z drahých kovů n. kamenů; šperk, klenot 1: briliantový s. velké ceny; starožitné skvosty; kavárny zářily jako ohromné skvosty (Nový) 2. často expr. vzácný n. milý předmět n. osoba; poklad 2, klenot 3: skvosty obrazárny; skvosty stavitelského umění; skvosty Máchovy poezie; naše máma je s. (Maj.) *3. nádhera 1: s jakým skvostem vše spořádáno (Ner.); → expr. zdrob. *skvosteček, -čku m. (Preis.)