slípka, -y ž. (2. mn. -pek) 1. kniž. a obl. mor. (nář. slépka) slepice, slepička 1: u sousedů kdáká s. (K. Čap.); ♦ (seděli doma) jako zmoklé slípky (čast. slepice); běhal s tím jako s. s vejcem (Něm.) všude to povídal; řidč. přen. expr. muži poodvraceli se kradmo od svých slípek (Sez.) žen; mysl. koroptví, bažantí s. 2. (vodní) s. bahenní pták příbuzný chřástalu; zool. s. rod Gallinula, Porphyrio: s. zelenonohá; s. modrá; → expr. zdrob. k 1 *slípečka, -y ž. (Preis.)