slaboduch, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -ších) člověk slabého ducha: vy s-ové! (Klicp.); slaboduchý příd. duševně slabý; omezený 2: s-á osoba; přen. hanl. s. román nízké úrovně; → přísl. slaboduše; → podst. slaboduchost, -i ž.