slamák, -u m. (6. mn. -cích) 1. (též *slaměňák Mach.) hovor. slaměný klobouk: široký s.; chodit v s-u; smekl s. 2. včel. slang. slaměný úl; → expr. zdrob. k 1 slamáček (*slaměňáček Mach.), -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)