slitý příd. tvořící souvislý, kompaktní, jednolitý celek; celistvý: s. horský masív; mraky stály s-é (Til.); krk i paže (popáleného) byl jeden s. škvarek; pole samé s-é hrudy (Klášt.) spojené a ztvrdlé; zeměd. s-á půda nestrukturní, těžká; → přísl. *slitě: linie náměstí čněly s. do šedi (Ben.); → podst. slitost, -i ž.; — v. též slíti s. se, rozl. od zlitý