složiti dok. (3. mn. -í) 1. (co) podle urč. pořádku dát více věcí dohromady, vzájemně uspořádat; uložit, uklidit (zvl. po skončené činnosti): s. prádlo do skříně; s. si věci v zásuvce ap. srovnat; – s. nářadí po práci; přestal hrát a složil karty; nezbývá než s. karty, přen. vzdát se, rezignovat; hovor. nedá se nic dělat, složte to vzdejte se (ve hře, při překonávání překážek ap.) 2. (co) něco rozloženého, rozprostřeného ap. upravit (zprav. přeložením přes sebe) tak, aby to zaujímalo menší prostor: s. arch papíru do osmerky přeložit 7, přehnout; s. (si) košili; s. kalhoty do puku; s. noviny; s. ubrousek po jídle; s. dopis a zastrčit ho do obálky; čepce do faldů složené (Něm.); s. vějíř; s. ruce křížem na prsou; maličký jako třikrát složené nic (K. Čap.) 3. (co) položit k sobě, dát dohromady; spojit; spojováním částí n. jednotlivých předmětů sestavit, vytvořit celek: s. květy v kytici, do kytice; s. slova ve větu; rozebrat a s. hodinový stroj; – s. mozaikový obraz z drobných kamínků 4. (co) sepsat 2; vytvořit slovesné n. hudební dílo: s. žádost o povolení stavby sestavit; s. smlouvu (Prav.); – s. písničku, divadelní hru; s. hudbu k libretu zkomponovat 5. (co, koho) položit 1, 2 (dolů, níže): s. hlavu na pelest; s. věnec pod obraz (Jir.); zast. s. plášť (Prav.) odložit; složil čert ze sebe lidskou tvářnost (Jir.); s. do země roury na plyn (Ner.) uložit; s. ruce v klín, přen. oddat se nečinnosti; neměl, kde by hlavu složil neměl přístřeší; přen. horečka složila ji na lože (Šal.) přinutila ji ulehnout; mysl. s. zvěř (jelena ap.) zastřelit, skolit I; sport. slang. tvrdým, zprav. úmyslným zákrokem při hře porazit, povalit: s. hráče v trestném území 6. (co, koho odkud) přenést, dopravit s povrchu něčeho dolů; (co) zbavit nákladu; vyložit: s. pytle z vozu; s. raněného z auta; – s. fůru uhlí, náklad 7. (co) vydat, odložit 1: s. zbraně, zprav. přen. kapitulovat; s. klíče bran městských (do něčích rukou) (Pal.) odevzdat 8. (co) odevzdat něj. plat; vyplatit, zaplatit: s. peníze u notáře; s. kauci 9. (co) zříci se, vzdát se (zprav. něj. hodnosti n. činnosti); zast. (koho z čeho) zbavit něj. hodnosti n. činnosti, sesadit: s. úřad, funkci; s. řemeslo (Rais); zast. s. ze sebe presidentství (Pal.) vzdát se presidentského úřadu; – s. krále (Jir.); s. (někoho) z konšelství (Jir.) 10. zast. a kniž. (co) přenechat 1, 2, přepustit 1, svěřit: s. všecko do vůle boží 11. (co) podstoupit něj. úkon, vykonat, učinit něco: s. přísahu, svědectví, slib; s. zkoušku; s. účty ze své práce; zast. kniž. s. poklonu někomu (Ben.); s. hold někomu (Vrchl.); s. důkaz lásky (Vrchl.) podat; — složiti se dok. 1. klesnout: s. se do křesla; s. se na zem (Maj.) 2. hovor. expr. zhroutit se: přepracoval se a pak se složil 3. (nač, na koho) vykonat mezi sebou sbírku na něco n. na někoho: složili se mu na jízdenku; s. se na oběti požáru; — ned. skládati, s. se