sloka, -y ž. (ze sanskrt.) 1. liter. skupina veršů spjatých rytmicky, rýmově a zprav. i obsahově, která se v básni pravidelně opakuje; strofa: báseň, píseň o pěti slokách; čtyřveršové sloky; umí několik slok básně nazpaměť; přen. sloku jásavou mám jen (Vrchl.) báseň, píseň 2. mysl. sled veršů tetřevího tokání několikrát se opakující; → zdrob. sločka, -y ž. řidč.