slzeti (3. mn. -ejí, -í, přech. přít. -eje, -e) (nář. sluzit Jir.) ned. 1. (o oku) ronit slzy: bolavé oči slzejí; smál se, až mu oči slzely 2. kniž. (o člověku) prolévat slzy (při silném pohnutí mysli, zvl. při žalu, lítosti); plakat 1: smála se a slzela zároveň; s. pro každou maličkost; s. dojetím, radostí, bolestí; smála se, až slzela až jí tekly slzy 3. řidč. vydávat ze sebe kapky tekutiny: ustavičné slzení kolmých skalních stěn (v jeskyni) (Maj.); tech. slzení pronikání kapaliny v místě svaru n. nýtovaného spoje; bot. slzení gutace; zahr. slzení ron mízy z řezných ran révy vinné n. jiných dřevin ○ předp. do-, na- se, o-, pro-, roz-, roz- se, u-, vy-, za-; → nás. slzívati (o) bez předp.