smáti se ned. (1. j. směji, 3. mn. -ějí, min. smál, podst. smání) 1. (~; čemu) projevovat radost, veselí ap. příznačnými pohyby svalů obličeje, zprav. doprovázenými charakteristickým zvukem; projevovat smích: vesele, upřímně se s.; rád se smál; s. se jasným smíchem; s. se vtipu; ust. spoj. s. se na celé kolo; od srdce se s. něčemu; s. se z plných plic; smál se, až se za boky popadal, až se ohýbal; směje se jako měsíček širokým úsměvem; směje se jako Kuba, jako Filip na jelito přihlouple; s. se pod kůží, do hrsti, skrz prsty potají, skrytě; – vám se to směje můžete se smát, máte vyhráno; "Milost? A proč, blázínku?" smála se žena (Svět.) se smíchem říkala; přen. Praha smála se pod paprsky slunečními (Rais) byla plna jasu; tolik krásných hříbků, až se srdce smálo; oči se mu smějí; její hlas se smál byl veselý; ♦ kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe (přísloví) ještě se ukáže, kdo má pravdu, kdo vyhraje; až z definitivního úspěchu můžeme mít radost; když se dva hádají (řidč. perou), třetí se směje (pořek.) má (z toho) prospěch, radost 2. (na koho) úsměvem projevovat někomu přívětivost, přízeň, náklonnost, lásku; usmívat se: zdaleka se na mne smála; každý se na něho směje; celý svět se na ni směje je jí příznivý, nakloněn; přen. štěstí se na něho směje přeje mu; expr. směje se na něho miska okurkového salátu (Ner.) vzbuzuje u něho chuť, laskominy 3. (komu, čemu) dělat si z někoho, něčeho žerty; posmívat se 1, vysmívat se: smáli se jí, jak se obléká; kluci se smáli děvčatům, že nedovedou skákat; smáli se mu po straně, do očí; nesmějte se pavučince na mých vlasech (Ner.) ○ předp. do- se, na- se, od-, od- se, po- se, pro-, roze-, roze- se, u- se (pou- se), vy- se, za- se (poza-se); → nás. smávati se ○ předp. roze-, roze- se