směšný příd. 1. budící smích, jsoucí k smíchu; komický 1: s-á grimasa, figura; s-á píseň; být s., stát se s-m; nadutost je s-á 2. expr. k smíchu malý, nestojící za řeč; nepatrný 3: s-á menšina voličů; s-á cena; ze s-é chřipky se vyvine zápal plic; — zpodst. *směšné, -ho (Zey.), *směšno, -a (Mas.) s.; → přísl. směšně (*směšno): vypadat s.; chovat se s.; s. sebou trhl; s. oblečený člověk; – s. malý záhon; s. nízká cena; laciný až s-o (Ner.); → podst. směšnost v. t.