směnka, -y ž. (2. mn. -nek) druh dlužního úpisu: podepsat, splatit, prodloužit směnku; půjčit na směnku; padělat směnky; s. byla splatná, prošlá; krátkodobé směnky; práv. cenný papír, jímž vydavatel činí peněžní platební slib n. příkaz ve prospěch osoby na něm vyznačené: s. vlastní; s. cizí trata; → expr. zdrob. směnčička, směnečka, -y ž.