směs, -i (mn. 1., 4. -i, 3. -ím, 6. -ích, 7. -mi) (*směsa, -y, Jir.) ž. (zast. směs, -u m., 6. j. -u, Vrchl. aj.) 1. několik různorodých věcí, zprav. neuspořádaně, neurovnaně, nahodile spojených v jeden celek: s. telecího a vepřového masa; kávová s.; pestrá s. barev; s. hlasů směsice; divoká s. zvuků; přen. s. lidí, národů; s. národních písní; s. pocitů a myšlenek smíšenina, spleť; s. pokory a vzdoru; chem., fyz. nestejnorodá soustava látek 2. odb. látka vzniklá smíšením několika složek (látek) tak, aby se dosáhlo žádaného výkonu, účinku ap.: tech. pohonná s. paliva k pohonu motorů, smíšená v urč. poměru; bohatá s. vzniklá přidáním paliva n. ubráním vzduchu vzhledem k jejich stanovenému poměru (op. chudá); chladicí, mrazicí s.; hořlavá, výbušná, třaskavá, zápalná s.; zahr. bordóská, burgundská s. (k postřiku stromů ap.) jícha 3; zeměd. s. jadrných krmiv; stav., ker. homogenní hmota vzniklá promíšením jednotlivých složek před utuhnutím, vypálením ap.: betonová, cementová, kameninová s.; text. různý vláknový materiál spředený v přízi; potrav. marmeládová s.; s. ovocných šťáv; zahradní, lesní s.; výběrová s. (pražené kávy ap.); italská s. čokoládové dražé plněné ořechy, mandlemi, pomerančovou kůrou ap.; lékár. čajové směsi smíšené rozdrobené části léčivých rostlin