smahnouti, řidč. smáhnouti (Jir., Sova) ned. (min. -hl, podst. -hnutí) 1. (též *smahnouti se) řidč. horkem se vysušovat; prahnout 1 (kniž.): večeře smahne na kamnech; s. vedrem (Hál.); vše se na parném slunci smahlo (Jir.) 2. řidč. žárem, nejč. slunečním, se temně zbarvovat: papír smahne nad plamenem hnědne; obličeje do černa smahly (Sova) tmavly *3. (koho, co) spalovat, vysušovat: slunce smahlo všecky voraře stejnou měrou (Rón) ○ předp. o-, při-, při- se, vy-, za-