smavý příd. kniž. k smáti se 1. rád se smějící, náchylný k smíchu; usměvavý: žena je hned uplakaná, hned zas jasně s-á (Ner.); s-á ústa; s. obličej 2. budící radost, veselí, úsměv; líbezný, jasný 5, 1, světlý: s-á komedie, krajina, nálada; s-é nedělní dopoledne 3. řidč. snědý (Nezv.); → přísl. smavě: zrak mu s. sálá (Krásn.); s. optimistický román; *smavo: je mi s. (Čech); (chtít,) aby bylo s. a veselo (Nov.); → podst. *smavost, -i ž.: s. děvčete, mládí; – s. povahy