smrad, -u m. (6. j. -u, -ě) ob. 1. nepříjemný, odporný pach, puch; zápach: s. po síře; s. po plynu (Maj.); tabákový s.; bylo cítit hrozný s.; pekelný s. (Kub.); fuj, to je s.!; ust. spoj. zhrub. ztratil se jako s., vytratil se jak s., zmizel jako s. potají, nenápadně; táhne se jak s. jde velmi pomalu 2. něco zapáchajícího, nejč. cigareta: co to kouříš za s.?; přelévá všelijaké smrady do tyglíků; smrad, -a m. ob. 1. zhrub. nadávka člověku; neřád, -a, potvora 2: nadal jí cour a smradů (Olb.); ty smrade, ty lotře (Neff) 2. expr. žertovné označení dítěte n. vůbec někoho malého: jak jste se vyspali, smradi?; tak pojdte, vy smradi; zdrob. smrádek, smrádeček v. t.