smrtný, smrtní příd. zast. smrtelný: s-é tělo (Suš.); vidět na své s-é oči (Třeb.); – zasadit s-ou ránu (Čech); s-á zbraň (Jir.); s. jed (Vrchl.); s. hřích (Klost.); s. anděl (Wint.) anděl smrti; přen. s-á žena (Erb.) smrt; – s. chrapot (Tyl); s-á bledost (Čech); s. dech (Vrchl.); s. zápach (Něm.); s-í lože (Rub.); s-í hodina (Kar.); círk. S-á neděle pátá neděle postní, Smrtelná; – expr. s-é zděšení (Tyl); s. vztek a hněv (Krásn.); → přísl. †smrtně smrtelně: s. raněný (Sab.); otrava houbami často končí s. (Štefl); – s. ubledlý obličej (Pitt.); → podst. smrtnost, -i ž. stat., med. počet zemřelých na urč. nemoc připadající na 1000 obyvatel za rok; letalita