smutniti ned. (3. mn. -í) řidč. (po kom; ~) být smutný; truchlit: smutnil po svém společníku (Čap.-Ch.); nač nám s. doma? (Nový);. často smutnila a vzdychala ○ předp. roz(e)-, roz(e)- se, vy- se, za-, ze-