snášenlivý, snášelivý příd. nemající zálibu ve sporech, rád žijící v dobré shodě s druhými, respektující cizí přesvědčení, názory; tolerantní: mírný, s. člověk; být s. k druhým; s-á politika; svorný, snášelivý duch v národě (Ner.); → přísl. snášenlivě, snášelivě: chovat se s.; → podst. snášenlivost, snášelivost, -i ž.: patent o náboženské s-i toleranční