snílek, -lka (mn. 1. -lkové, -lci, 6. -lcích) (†snilec, -lce, Ner., †snitel, -e, Klicp.) m. (snílka Nov., snilka Vrchl., -y) ž. řidč. kniž. a zast. kdo se oddává snění; blouznil, blouznivec 1, fantasta: zamilovaný, nadšený, nepraktický s.; básník s.