snísti dok. (1. j. sním, 3. mn. snědí, rozk. sněz, min. snědl, trp. sněden, přech. min. sněd) k jísti; (co, expr. koho) požít jako pokrm: s. k obědu polévku, maso, příkrm; sněz to rychle; sní toho vždycky mnoho; snědl plný talíř polévky, mísu buchet; přen. pila snědla hektary lesa (Jiří Svetozar Kupka) podřezala, řezáním zrušila; jen aby mě to (dluhy) nesnědlo (Jah.) nezničilo; U snědeného krámu román Ignáta Herrmanna; ♦ snědl by vlka (čerta, hřebíky) má velký hlad; nesnědl mnoho vtipné kaše není příliš vtipný, chytrý; myslí, že snědl všechnu moudrost (expr.) je domýšlivý; taky jsem snědl pár chytrých krajíčků zmoudřel zkušenostmi; kouká, jako by snědl pavouka, jako by mě chtěl s. nevlídně, nevraživě; snědl by ji očima chtivě, zálibně, upřeně si ji prohlíží, na ni hledí, hltá ji; div ji očima nesnědl; neboj se, nesní tě neublíží ti; samou láskou by ho snědl (expr.) má ho velmi rád; ten člověk je jako mouchy snězte si mě netečný, lhostejný; ob. co sis uvařil, to si sněz nes důsledky svého jednání, máš, co sis způsobil; neprosíme se vás o to, snězte si to (expr.) nechte si to pro sebe; co se doma uvaří, má se doma s. (přísloví) co se přihodí v rodině n. v j. uzavřeném společenství, nemá se vynášet na veřejnost